Poradím vám, jak zajistit bezpečnou polohu při krmení z láhve, jak správně podat dítěti láhev, jak zajistit dítěti pocit blízkosti během krmení a také jak přizpůsobit dobu krmení potřebám dítěte.
Při krmení z láhve se vyhněte poloze vleže, protože mléko z láhve vytéká pomocí gravitace (konstantní rychlostí, regulovanou průtokem savičky).
Pokud je dítě krmeno ve vodorovné poloze, může se mlékem udusit. Proto je velmi důležité zvolit správnou – vzpřímenější – polohu při krmení (hlava dítěte by měla být vždy o něco výše než zbytek těla).
Hlavička dítěte by měla spočívat v ohbí vaší paže, v jedné linii s páteří. Poloha při krmení z láhve by měla připomínat přirozenou polohu při kojení – zejména pokud krmíte dvěma různými způsoby.
Nezapomeňte:
Vložte láhev do úst dítěte tak, aby byla kolmo k jeho obličeji. Dítě nemusí svými rty obejmout celou savičku, ale pouze její podlouhlou část, přičemž rty se opírají o zaoblenou část. Podlouhlá část by měla být vždy plná mléka. V opačném případě bude dítě při krmení polykat hodně vzduchu, což může způsobit koliku. Vzduchové bubliny v láhvi znamenají, že dítě saje správně.
Malé děti potřebují hodně lásky a náklonnosti. Vaše blízkost mu dává pocit bezpečí. Proto je velmi důležité, abyste na něj co nejčastěji jemně mluvili, mazlili se s ním a hladili ho. Krmení je nejlepším možným okamžikem pro navázání citového vztahu s dítětem.
Při kojení je to velmi snadné, protože už jste ve vzájemném fyzickém kontaktu. Krmení z láhve však také umožňuje navázat blízký vztah mezi dítětem a rodičem, protože při něm dítě také přitulíte ke svému teplému tělu. Umožňuje také ostatním členům rodiny – otci a sourozencům, aby se s dítětem sblížili, protože nejen maminka může dítě krmit z láhve.
Nikdy nekrmte dítě, když jste podráždění nebo ve stresu. Nejprve si udělejte chvilku pro sebe, zhluboka se nadechněte a zkuste se uvolnit. Až se uklidníte, posaďte se do pohodlného křesla, položte si pod paži polštář, opřete si dítě o polštář a začněte ho krmit a přitom na něj jemně mluvte. Vaše dítě vnímá vaše emoce. Pokud jste ve stresu, bude se i ono cítit nesvé. Nikdy také nekrmte dítě, když je rozrušené, pláče nebo křičí. V takovém stavu nejsou jeho dýchací cesty chráněny a mléko se může dostat do hrtanu místo do jícnu.
Umělá výživa není v žaludku dítěte tak snadno stravitelná jako mateřské mléko, proto by se podle tradičních zásad měla podávat pouze jednou za tři hodiny.
Někteří moderní pediatři však tvrdí, že je lepší dávat dítěti umělou výživu na požádání, tj. když má dítě hlad. Podle nich je lepší dítěti láhev dát hned, než čekat další hodinu, kdy bude vystresované a rozmrzelé, protože má velký hlad. Měli byste však kontrolovat počet krmení a váhový přírůstek dítěte.
Během prvního měsíce by mělo dítě jíst 7–8krát denně, 90–100 ml při každém krmení, ve druhém měsíci: 6–7krát denně, 100–120 ml při každém krmení. Během prvních šesti měsíců by mělo dítě přibírat přibližně 150–200 g týdně.
Když dítě saje mléko z láhve, polyká také vzduch. Proto se může cítit plné ještě předtím, než vypije polovinu láhve. Při krmení dítěte byste měli dělat každých několik minut přestávky, aby si dítě odříhlo – po takové přestávce by mělo opět pocítit hlad. Během krmení držte dítě chvíli (někdy i několik minut) ve vzpřímené nebo polovzpřímené poloze a nechte ho vypustit z trávicího traktu větry, které se nahromadily během krmení. Pomozte dítěti tím, že ho budete držet na svém rameni a jeho ruce vám budou ležet na zádech. Trochu mu pokrčte nohy a dejte je od sebe. Můžete mu také masírovat záda nebo ho jemně poplácávat směrem zespodu nahoru. Nezapomeňte si oblečení chránit mušelínovou plenou nebo ručníkem. Dítě můžete nechat odříhnout také tehdy, když leží na vašich kolenou. Dítě by mělo ležet na bříšku, opírat se o vaše stehno a ručičky by mu měly volně viset na druhé straně. Jeho zadeček by měl spočívat na vaší noze, položené o něco níže než druhá noha.
Nezapomeňte:
Pokud dítěti nepomůžete vypustit vzduch nahromaděný v žaludku, způsobí mu bolestivou plynatost.