Bez ohledu na to, zda dítě odstavíte ze zdravotních důvodů, kvůli práci, škole, nedostatku sil na kojení nebo proto, že je na to dítě příliš velké, je to velmi těžké rozhodnutí jak pro vás, tak pro vaše dítě.

Během prvních týdnů po porodu produkují vaše prsa mlezivo, které obsahuje největší množství živin a protilátek, proto je lepší rozhodnout se pro odstavení až po 3. měsíci. Měli byste si však uvědomit, že nejlepší je kojit dítě minimálně 6 měsíců, dokud nezačnete přikrmovat pevnou stravou.

Než začnete dítě odstavovat, musíte si být stoprocentně jistí, že je to dobré rozhodnutí a že pod vlivem emocí nezačnete kojit znovu. Zmiňuji se o tom tady, protože jsem si tím prošla dvakrát a každý případ byl jiný. Poprvé jsem to vzdala po několika dnech, a následně jsem starší dítě kojila opravdu dlouho. O odstavení jsem se pokusila několikrát, ale vždycky to skončilo stejně: hysterie, bezesné noci a nervy. S mladším dítětem – dcerou – jsem takové problémy neměla. Rozhodla jsem se ji odstavit, když jí byl jeden rok a její strava už byla poměrně pestrá. Podle mého názoru je nejjednodušší metodou odstavení dítěte postupné omezování kojení ve prospěch nové stravy. Taková změna není náročná ani pro dítě, ani pro maminku.

Existuje mnoho metod odstavení dítěte, proto je těžké říci, která bude pro vaše dítě nejlepší. Pokud je dítě silně vázáno na matku, může pro něj být obtížné přestat okamžitě pít mateřské mléko.

Pravdou je, že neexistuje žádná univerzální metoda. Každé dítě je jiné a k takové změně je třeba přistupovat individuálně. Stojí však za to čerpat ze zkušeností jiných matek, které se s tímto problémem také potýkaly. Proto jsem se zeptala několika blízkých přátel a sepsala jejich zkušenosti s odstavováním. Možná pro vás bude ideálním řešením některá z níže popsaných metod.

Krok za krokem

Za necelý měsíc mi měla skončit mateřská dovolená a já se musela vrátit do práce. Bylo pro mě těžké představit si kojení na dálku – odsávat mléko odsávačkou a krmit dceru z láhve nebo spěchat z práce rovnou domů, abych stihla odpolední krmení. Rozhodla jsem se, že po návratu do práce budu dceru krmit kojeneckou výživou a kojit jen před spaním a ráno. Naše společná chvilka na začátku a na konci dne.

Samozřejmě jsem měla velké obavy, zda dcera bude chtít přestat sát z prsu. Ukázalo se však, že největším a jediným problémem bylo najít vhodnou láhev a savičku. Když dcera konečně dostala tu správnou sadu, s chutí se napila a kupodivu jí od začátku chutnalo. Po nějaké době se ukázalo, že moje dítě dává přednost umělé výživě před přírodním mlékem, a proto jsme po několika týdnech přestali kojit úplně.

Vnější okolnosti

Již během těhotenství jsem bojovala s těžkou anémií. Lékař, který o mě pečoval v těhotenství, mi slíbil, že se můj stav po porodu zlepší. Nějakou dobu po porodu jsem však musela kojení ukončit, protože navzdory speciální stravě a vitamínovým preparátům se anémie prohlubovala. Bylo to velmi těžké rozhodnutí, zejména pro mě, protože jsem od začátku těhotenství předpokládala, že budu své dítě kojit nejméně jeden rok. Bylo to velmi těžké pro mě i pro mého malého syna, který určitě cítil mou nervozitu a zoufalství. Bylo mi líto, že už ho nemůžu kojit. Několik týdnů jsem si připadala jako neschopná a špatná matka, ale po nějaké době jsem jsem se sžila s krmením z láhve. Tím, že se s dítětem mazlíme, mluvíme na něj a trávíme s ním čas, mu také projevujeme lásku a náklonnost. A to je nejdůležitější!

Jsem však ráda, že jsem i přes svůj stav mohla kojit první tři měsíce, které jsou pro dítě nejdůležitější. V té době dítě dostává s mateřským mlékem největší množství protilátek.

Nekonečné

Pokoušela jsem se syna odstavit několikrát. Poprvé, když mu bylo šest měsíců. Nechystala jsem se vrátit do práce, ale už jsem se nechtěla cítit tak svázaná – muset zůstávat doma a dodržovat harmonogram kojení. Plná nedočkavosti jsem si koupila nejlepší výživu na trhu a sadu lahviček a pak.... to začalo. Můj syn se nechtěl na láhev ani podívat, nemluvě o výživě, po které (i po jediném doušku) dostal hysterický záchvat a zvracel. Po několika pokusech jsem usoudila, že to nepůjde, a vzdala jsem to s tím, že to po několika týdnech zkusím znovu. Teď si myslím, že to pro něj bylo možná příliš brzy. To byla moje chyba. Pokaždé, když jsem se ho pak snažila odstavit, byl výsledek stejný: pláč a nervy. Tak jsem to vzdala. Když byl syn o něco starší, snažila jsem se mu vysvětlit, že je na kojení příliš velký, ale vzpouzel se a celý den nic nejedl. Reagoval pouze na prsa. Po dvou letech jednoho dne prostě odmítl prso. A další den se to opakovalo, a pak další den. Zdálo se, že z toho nakonec vyrostl a rozhodl se odstavit sám. Byla jsem na něj opravdu pyšná.

Jednou provždy

Starší dceru jsem kojila rok a mladšího syna rok a půl. V obou případech jsem však děti odstavila podobným způsobem. Zkusila jsem osvědčenou metodu mé kamarádky, matky tří dětí. Pokaždé, když jsem se rozhodla dítě odstavit, odjela jsem na několik dní pryč. Manžel si na tu dobu vzal několik dní volna a o naše dítě se staral. To on jim dal první lahvičku s umělou výživou.

Když jsem odstavovala dceru, přestěhovala jsem se na pár dní k rodičům, aby mě necítila ve své blízkosti a nesnažila se kojení vynucovat. Když jsem odstavovala syna, bylo léto. Vzala jsem dceru na pár dní k moři a manžel se synem odjeli ke známým na venkov. Při klučičím výletu a četných venkovských atrakcích nebylo dítě mrzuté a nevyhledávalo maminčin prs.

Lékař mi předepsal speciální pilulky na zastavení tvorby mléka. Také jsem pila šalvějový nálev.

Dobrá rada: Pokud nemusíte, nepřestávejte kojit, pokud to není ze zdravotních důvodů nebo pokud necítíte, že vám kojení dělá problémy. Nemusíte kojit jen proto, že vám to někdo nařídí, ale také neodstavujte dítě pod tlakem okolí. Z vlastní zkušenosti vím, že je to těžké rozhodnutí a ne vždy se daří tak, jak bychom si přáli. Před odstavením dítěte zvažte také to, zda je dostatečně velké na to, aby se rozloučilo s maminčiným prsem, a nemyslete jen na to, co je pro vás výhodné. „Nucené“, okamžité odstavení nebo odstavení s pomocí různých triků může být obtížné jak pro matku, tak pro dítě. Každé dítě má však své vlastní tempo vývoje a vy sami poznáte, co je pro něj nejlepší. U starších dětí, které se nemohou rozloučit s prsem, můžete v klidu vysvětlit, proč přestáváte kojit. Jeden rozhovor to pravděpodobně nevyřeší, ale klíčem je důslednost. Hodně štěstí!