Lezení je velmi důležitou fází vývoje dítěte. Je to pro něj nejen fyzický, ale i mentální trénink. Proto dítě k lezení povzbuzujte, ale nikdy ho k němu nenuťte.
Než vaše dítě začne lézt, musí se na to připravit. Pro malé dítě je chůze po čtyřech velkou výzvou. Musí zvednout zadek a břicho a ruce musí mít rovnoběžně vedle sebe. Kromě toho při pohybu spočívá celá váha jeho těla střídavě na jedné ruce a protější noze. Proto vaše dítě několik měsíců intenzivně trénuje svaly, než přijde čas. Nejdříve se začne kutálet, pak se plazí a nakonec přejde k batolení, které mu pomáhá rozvíjet smysl pro rovnováhu. Když si je jisté samo sebou, snaží se lézt po čtyřech.
Děti začínají lézt přibližně v 9 měsících, není to však pravidlem. Některé děti se začínají učit lézt dříve, jiné později. Některé děti fázi lezení úplně přeskočí a začnou rovnou chodit. Tato skupina je však v menšině. Moje dcera Julka začala lézt, když jí bylo 10 měsíců. Ráda se pohybovala po místnosti a sahala na všechno, co bylo v jejím dosahu. Přesto se velmi brzy chtěla pokusit o pohyb ve vzpřímené poloze a po svých prvních narozeninách se poprvé pokusila o chůzi. Pro většinu dětí je lezení předstupněm chůze. Chůze po čtyřech je pro několikaměsíční dítě snazší, protože se může podepírat rukama. Tak se cítí bezpečněji, a v tomto věku má ruce silnější než nohy. Měli byste si dělat starosti, pokud dítě po dvanáctém měsíci věku nemá zájem o první pokusy o lezení nebo se nedokáže či nechce samostatně pohybovat po okolí. Znepokojivým příznakem je také neschopnost koordinovat pohyby. Pokud se takové příznaky objeví, doporučuji vám, abyste se okamžitě poradili se svým pediatrem. Pokud se vaše dítě narodilo předčasně, měli byste mu na zvládnutí pohybů dát více času. Nezapomeňte, že předčasně narozené děti se často vyvíjejí pomaleji než jejich vrstevníci (získávají dovednosti se zpožděním, ale díky cvičení je dohánějí).
Lezení je velmi důležité pro správný psychomotorický vývoj dítěte. Zahrnuje provádění tzv. křížového lezení (pravá ruka – levá noha a opačně), které zpevňuje páteř a svaly dítěte. Proto mají děti, které dlouho lezly, obvykle rovné nohy a správné postavení chodidel. To však není jediná výhoda lezení. Je to také skvělá forma tréninku mozku dítěte. Křížové lezení pomáhá rozvíjet nervová spojení mezi levou (logickou) a pravou (kreativní) mozkovou hemisférou.
Ta pak zase umožňují spolupráci obou hemisfér, která je podmínkou správného vývoje a budoucí schopnosti správně psát, číst a počítat. Lezoucí dítě navíc poznává své okolí, učí se správně odhadovat vzdálenosti a cvičí si smysl pro rovnováhu.
Lezení přináší dítěti nejen obrovské potěšení, protože mu umožňuje samostatný pohyb, ale také mu pomáhá v rozvoji. Než však vaše dítě udělá první pohyb po čtyřech, musí si řádně připravit svaly, procvičit smysl pro rovnováhu a... potřebuje podněty, které ho povzbudí k tomu, aby tuto výzvu přijalo. Abyste své dítě podpořili v lezení, nechte ho hrát si na zemi na bříšku a dopřejte mu více prostoru než v postýlce. Často ho pokládejte na bříško a povzbuzujte ho k pohybu rozmístěním hraček po místnosti. Jistě nakonec bude chtít nějakou chytit a pustí se do akce. Pozorujte své dítě a oceňujte jeho snahu. Váš úsměv a uznání ho budou motivovat k pohybu. Tím, že své dítě povzbuzujete k samostatnému pohybu, mu pomáháte rozvíjet pocit individuality. To vše samozřejmě přijde v pravý čas. Na začátku bude dítě na jedné straně fascinováno objevováním svého okolí, na druhé straně bude očekávat, že mu maminka pomůže, kdykoli to bude potřebovat. Když mu však dáte svobodu volby (díky takovým hrám a cvičením), snáze si zvykne na to, že maminka není stále nablízku. I když leze dobře, povzbuzujte ho k co nejčastějšímu pohybu. Doporučuji to spojit se společným hraním. Moje dcera byla velmi motivovaná k pohybu, když jsem před ní na provázku tahala její oblíbenou hračku, bizona. Dítě můžete také vyzvat, aby překonalo překážkovou dráhu z polštářů. Pamatujte, že povzbuzovat neznamená učit. Vaše dítě začne lézt, až na to bude připravené. Nepřerušujte také lezení tím, že budete dítě příliš brzy dávat do chodítka, stavět ho na nohy nebo s ním chodit. Lezení by mělo být potěšením, ne závodem. Pro lezoucí i nelezoucí děti je také dobré zkoušet další cvičení, u kterých si procvičí střídavý pohyb. Můžete dítě např. povzbudit, aby se pravou rukou dotklo levé nohy a naopak. Abyste ho k tomu povzbudili, můžete dítěti na oblečení nalepit barevné samolepky nebo kartičky (nelepte je na holou kůži). Jeho úkolem bude pravou rukou odlepit nálepku z levé nohy atd. Můžete také jemně vzít jeho pravou ruku a nasměrovat ji k levé noze a naopak. Když s dítětem cvičíte, hlaďte ho po ručičkách a jemně na něj mluvte. Pokud máte pocit, že se vaše dítě brání, nenuťte ho do cvičení.
Děti obvykle lezou asi 3 měsíce. Když je lezení přestane bavit a svaly a smysl pro rovnováhu jim umožní objevovat svět ve vzpřímené poloze, začnou se vytahovat na nábytek. Dítě se konečně naučí stát na nohou a brzy udělá první krůčky.