Jak rozumíte výchově bez stresu? Položte tuto otázku člověku, který právě po vyslechnutí tohoto termínu:
ochotně začne vysvětlovat, že to je to nejhorší, co můžete svému dítěti udělat
začne tvrdit, že jde o vynález posledních let, protože dříve to tu nebylo, a děti stejně vyrostly atd.
Jste si jistí, že tento pojem chápete stejně? Váš nesouhlas může vyplývat z odlišného výkladu tohoto pojmu. Ujistěte se, jak tomu rozumíte, než se zapojíte do diskuse, která se může rychle zvrhnout v opakování módních sloganů namísto promyšlených argumentů.
V tomto článku se vám pokusím vysvětlit, jak můžete své dítě vychovávat, aniž byste mu způsobovali zbytečný stres, ale zároveň si byli jistí, že se nestáváte rukojmím svých vlastních představ a nepodléháte každému rozmaru svého dítěte. Takto mě vychovávala moje matka a stejnou metodou vychovávám i své děti. Funguje to.
Už jsem to psala a ještě jednou to zopakuji: své dítě můžete vychovávat bez zbytečného stresu. Určitá dávka stresu je však pro vaše dítě prospěšná. Motivuje ho, nutí k činnosti a napomáhá rozvoji. Pokud pro dítě všechno uděláte a se vším mu pomůžete (aby se nerozčilovalo při dalším neúspěšném pokusu), přestane samo cokoli podnikat, protože jste mu vždy k dispozici, abyste mu pomohli. Dítě nemůžete chránit před stresem, např. v mateřské škole. To je přirozené. Přestože se mé dceři ve školce líbí od samého začátku, všechno, co se tam děje, se jí silně dotýká. Hádky s vrstevníky jsou pro ni velmi stresující, ale nevzdává se. Zeptejte se sami sebe, zda byste raději vychovali dítě, které se dokáže samostatně vypořádat s obtížnou situací, nebo dítě, pro které jsou stresové situace nad jeho síly. Proto znovu zdůrazňuji – rodič může kontrolovat úroveň stresu, ale nemůže stres zcela odstranit.
S tímto úkolem vám pomohou níže uvedená a popsaná pravidla.
Pamatujte na potřeby svého dítěte a respektujte je. Na oplátku můžete očekávat totéž. V závislosti na věku dítěte byste mu měli vysvětlovat stále více věcí. Je těžké zdůvodnit malému dítěti některá rozhodnutí, ale dítěti ve školkovém věku byste měli trpělivě vysvětlovat, proč ho o něco žádáte nebo mu něco jiného zakazujete. Takový rozhovor mu dodá pocit důležitosti a bezpečí. Bude znát důvody vaší žádosti. Pokud mu půjdete takovým příkladem, možná příště přijde a vysvětlí vám, proč se ve školce chovalo tak a ne jinak. Svému dítěti můžete dát najevo, že ho respektujete, velmi jednoduchým způsobem: vyslechněte ho, než začnete hodnotit jeho chování; vysvětlujte, než vydáte „příkaz“.
Násilí není jen o bití. Definice slova násilí zahrnuje také: strkání, tahání, ponižování, urážlivé výrazy, vydírání. Křik a násilí žádné problémy neřeší. To je nedostatek respektu, o kterém jsem se zmiňovala dříve. Tímto způsobem nedostanete od svého dítěte to, co chcete. I když splní nějaký úkol, nepochopí, proč ho má udělat. I když přestane s činností, která vás rozčílila, nebude vědět, proč by ji nemělo dělat, ale bude si ji spojovat se svým strachem a vaším hněvem.
V obtížné situaci buďte pevní a komunikujte jasně. Nebojte se dítěti něco zakázat. Můžete použít slovo „ne“, ale neuchylujte se k násilí a křiku.
Projevování náklonnosti k dítěti je velmi důležitým prvkem jeho života. Nezapomínejte na objetí, polibek nebo dokonce na prosté prohlášení, jako např.: „Chyběl jsi mi“ nebo „Mám tě moc rád“. Dělejte to dostatečně často, aby dítě nemuselo přemýšlet, co k němu cítíte. Pokud dítěti ukážete své pocity, rádo přijde a ukáže vám, co cítí zase k vám. Především bude vědět, jak to udělat.
Výchova bez stresu nemusí znamenat absenci pravidel chování ve vaší domácnosti a rodině. Jde o to, že pravidla:
by měla být pro dítě konkrétní a jasná
by měla zohledňovat potřeby dítěte a vzájemný respekt
nejsou omezena pouze na zákazy a příkazy
obsahují důsledky jejich porušení.
Nepodléhejte svému dítěti (křik a hněv) a neporušujte pravidla kvůli jeho rozmarům, protože výchova „bez stresu“ by se neměla rovnat: „Dělám si, co chci, kdy chci a jak chci!“