Během těhotenství jste své dítě připravovali na příchod sourozence. Ukazovali jste mu knihy, vyprávěli o době, kdy bylo ve vašem břiše, dívali jste se spolu na záznamy z ultrazvuku. Mysleli jste si, že dítě chápe, co se stane, a že hlazením a mazlením se s vaším bříškem dává najevo své city k bratříčkovi nebo sestřičce. Proč se tedy vaše starší dítě začne chovat zvláštně, když se vrátíte z porodnice s kojencem? Bylo všechno vaše úsilí marné? Určitě ne! Musíte mu však dát nějaký čas, protože ani vy nemůžete předvídat všechny situace, které mohou nastat po příchodu druhého dítěte. Vaše úsilí během těhotenství pomohlo připravit dítě na novou situaci. Nyní budete čelit novým výzvám. Níže si můžete přečíst o možných reakcích vašeho staršího dítěte.
Až dosud se veškerá pozornost soustředila na jediné dítě. Neznamená to, že jste ho dříve rozmazlovali, ale určitě jste na něj měli více času, stejně jako zbytek rodiny: tatínek, prarodiče, tety. Většinu času se svět točil kolem něj, o žádný úsměv a objetí se nemuselo dělit. Nyní, s příchodem druhého dítěte, musíte svůj čas zkrátka rozdělit. Jeho žárlivost se může projevit například při krmení kojence. Starší dítě se pak okamžitě dožaduje krmení, i když se cítí syté. Další situací je výměna plenky. Starší okamžitě potřebuje na záchod!
Nebojte se žárlivosti staršího dítěte, pomozte mu ji vyjádřit. Dejte mu pocit bezpečí a lásky, uklidněte ho a seznamte ho s těmito emocemi. Ukažte dítěti, že chápete, že se tak může cítit.
Výše popsané příklady mohou způsobit záchvaty vzteku vyplývající z rostoucí frustrace. V závislosti na věku vašeho staršího dítěte se jeho hněv může projevovat různými způsoby. Pamatujte, že i když už chodí do školky, neumí dávat své pocity najevo stejně jako dospělý. I dříve tiché dítě může dupat, křičet, vrhat se na podlahu. Když vaše dítě dostane záchvat vzteku, nezasahujte, jen pokud by to vypadalo, že si ublíží. Může se stát, že ve vzteku miminko kousne nebo uhodí. V takovém případě zajistěte bezpečnost miminka, protože je bezmocné. Vysvětlete staršímu dítěti, že by nemělo nikoho bít. V každém případě mu dejte čas, aby se uklidnilo, a teprve potom si promluvte o jeho chování. Ukažte dítěti, že chápete jeho hněv, ale že ho lze vyjádřit i jinak. Přemýšlejte, co by mohlo být příčinou hněvu.
Čím častěji starší dítě slyší od rodiny, že je velké a nemělo by se chovat jako mimino, tím je frustrovanější. Pak se vaše dítě může začít chovat jako kojenec. Když vidí, že se věnujete mladšímu dítěti, snaží se chovat stejně, tj. dává najevo, že také potřebuje vaši péči. Takové chování ukazuje, že se cítí opuštěné a osamělé. Neznamená to však, že tomu tak je. Určitě se s ním snažíte trávit nějaký čas, ale jak už jsem se zmínila, nyní musíte dělit svou pozornost mezi dvě děti. Co dítě dělá, aby upoutalo vaši pozornost? Chce sát dudlík (nebo dokonce prs), držet palec v puse, nechat se houpat nebo používat plenku. Nezlobte se na dítě za toto chování, nekárejte ho. Vysvětlete mu, že dříve čůralo do plenky, ale teď se naučilo používat nočník. A protože to umí, může to učit bratříčka/sestřičku, až na to bude mladší dítě připravené. Když se dítě dožaduje kojení, zkuste se s ním více mazlit, protože touží po vaší blízkosti, nikoli po mléku z prsu.
Zeptala jsem se ostatních matek, jak zvládly příchod druhého dítěte, a vytvořila jsem seznam užitečných tipů. Každé dítě reaguje na jiný přístup a neexistuje jeden návod, ale doufám, že některý z těchto tipů dokážete přizpůsobit věku a povaze svého dítěte.
1. Snažte se zachovat alespoň některé z předchozích domácích rituálů. Dítě tak získá pocit bezpečí a příchod nového člena rodiny nebude znamenat, že se teď musí všechno změnit. Např. pokud jste ho uspávali, zkuste v tom pokračovat. Můžete to dělat na střídačku s partnerem. Rozhodně byste se této části dne neměli vzdávat.
2. Neplánujte žádné velké změny v životě dítěte, např. učení se používat nočník nebo nástup do školky, na dobu, kdy se narodí druhé dítě. V jeho životě se už tak změní velká spousta věcí.
3. Nesrovnávejte děti. Nedělejte z mladšího dítěte vzor: „Podívej, tvůj bratr už dojedl, a ty trávíš nad svým talířem tolik času.“ Dítě může miminko považovat za viníka vaší nespokojenosti.
4. Kupte dítěti panenku, o kterou se může starat. Když se věnujete mladšímu dítěti, starší může s panenkou dělat totéž. Budete spolu trávit více času a navíc mu ukážete, jak se starat o malé dítě. Tato hra v něm vyvolá ochranitelské instinkty.
5. Možná vám dítě může s péčí o miminko pomoci. Pokud ano, nechte ho pomáhat při jednoduchých činnostech, aby se cítilo důležité. Dítě vám může např. podávat věci, které potřebujete při koupání miminka, nebo pomáhat s péčí o miminko. Díky tomu bude mít starší dítě pocit zodpovědnosti.
6. Nenuťte ho, aby se o sourozence staralo. Mělo by to být pro dítě potěšením, a ne zatěžující povinností. Pokud si péči o bratra/sestru spojí s něčím nepříjemným, bude se celý jeho hněv soustředit na něj/ni.
7. Najděte si čas na starší dítě. Požádejte partnera nebo prarodiče o pomoc s miminkem a dělejte něco, co máte oba rádi. Tento čas byste neměli kompenzovat sladkostmi nebo drahými pamlsky. Stačí, když půjdete na procházku, ale měli byste být jen vy dva (nebo tři s tatínkem).
8. Požádejte ostatní členy rodiny, aby strávili nějaký čas pouze se starším dítětem a někam ho vzali. Například se tak babička a dědeček mohou věnovat pouze jemu.
9. Během návštěv rodiny a přátel se nesoustřeďte pouze na miminko. Je třeba mít na paměti, že starší dítě na tyto návštěvy také čeká a chce rodině ukázat své nové hračky nebo se podělit o novinky ze školky.
10. Stále můžete používat knihy, filmy apod., které vyprávějí o tom, co se děje v rodině, když přijde bratr/sestra. Ukažte dítěti, že bylo stejné, když se narodilo. Vysvětlete mu, že miminko musí trochu povyrůst, než si s ním bude moct hrát. Představte aktuální situaci, řekněte dítěti, co miminko dělá (hodně spí, jí, musí se přebalovat a když pláče – utišit). Možná má některý z kamarádů vašeho dítěte také bratra nebo sestru. Promluvte si o tom.